Dlouhověkost

Tradiční symboly  vytvářejí univerzální jazyk, který se stává tím tajemnější, čím více se vzdalujeme od způsobu myšlení a světového názoru těch, kteří mu dali vzniknout.Tyto symboly původně vůbec nebyly tajemné.

Obvykle je tvořily běžné předměty představující něco abstraktního – myšlenku, vlastnost, emoci, hodnotu, usilování, víru, naději nebo strach. Jejich úkolem bylo poskytnout okamžitě rozpoznatelné znázornění či vnitřní obraz určitého pojmu. Zobrazení vždy vyjadřovala myšlenky rychleji než slova a symboly předcházely psaným slovům o tisíce let.

Piktogramy a ideogramy, které nakonec vedly k vymyšlení abecedy, vycházely ze starších symbolů používaných k primitivním magickým účelům.

STROMY

síla, pevnost a trvalost některých stromů z nich učinily vhodný symbol dlouhého života, a to zejména v Číně, kde se dlouhověkost považovala za jedno z největších lidských požehnání. Osamoceně rostoucí borovice často mívá tento význam jak na čínských, tak i japonských obrazech. Populárními orientálními symboly dlouhého života jsou také ovocné stromy, zejména hrušně, broskvoně, jabloně a švestky. V západních tradicích má na Blízkém a Středním východě v tomto směru výlučné postavení cedr.  Jeho jádrové dřevo se používalo v sochařství a náboženské architektuře. Keltští balzamovači používali jeho pryskyřici zřejmě pro její spojení s dlouhověkostí. Některé kmeny severoamerických indiánů spojovali se stromy rozvětvené paroží jelenů, které se díky sezónnímu shazování a narůstání pojilo též s dlouhověkostí a znovuzrozením.

HOUBY

houby jsou překvapivě symbolem dlouhého života v Číně, snad kvůli halucinogennímu účinku, který mají některé druhy po požití a díky němuž byly spojovány s magickými silami. Podle čínských legend byly houby potravou Nesmrtelných.

TAŽNÍ PTÁCI

díky svým nápadným pravidelným každoročním návratům se některé druhy velkých tažných ptáků staly v Číně a Japonsku symbolem dlouhověkosti. V orientálním umění se s tímto symbolickým významem objevuje čáp a jestřáb.

ŽELVA

v čínské mytologii je prvotní želva obrazem neměnné stability. Kromě toho, že želvy se svou vrásčitou pokožkou vypadají samy o sobě staře, lidem nemohlo uniknout, že tato zvířata přežívají několik generací svých lidských vlastníků. Jsou to nejdéle žijící obratlovci na světě, navíc velmi odolní, vydrží často i několik týdnů bez potravy. Některé druhy se mohou dožívat i více než 200 let. Želvy se v Číně po staletí chovaly jako domácí zvířata a důvěrná obeznámenost se želvami přispěla nepochybně rovněž k tomu, že se z nich staly populární symboly dlouhověkosti.

CHRYZANTÉMA

jiným východním symbolem dlouhověkosti je chryzantéma – květina japonské císařské rodiny. Tato symbolika vznikla zřejmě v souvislosti se schopností rostliny vykvétat na konci podzimu nebo začátkem zimy.

BODLÁK

v dlouhém seznamu východních symbolů dlouhověkosti se vyskytuje i bodlák. Kromě obranných schopností a odolnosti jsou to rostliny, které při použití pro dekorativní účely velmi dlouho po uříznutí vydrží v původní podobě.

RUBÍN

Mezi drahými kameny se nejčastěji používá jako symbol dlouhověkosti rubín, a to v indické a barmské tradiční symbolice. Jedním důvodem je jeho tvrdost, dalším barva, která znamená život.

ZELEŇ

slovní spojení „věčně zelený“ („evergreen“) je téměř synonymem pro pokračující životaschopnost. Určitou symbolickou důležitost má zelená barva v Číně, jednak díky svému spojení s jarem, ale také kvůli pozitivní symbolice jadeitu, který se spojuje s dlouhověkostí i vírou ve znovuzrození.


 

Zdroj: Tresidder Jack, 1001 symbolů, Euromedia group, Londýn 2003